Diktát velkých zemí
Při rozhodování v Radě bude do roku 2017 možné vyvolat hlasování podle dnes platných pravidel. A i po roce 2017 (kdy bude mít EU minimálně 28 členů – s Chorvatskem) bude 6 největších zemí EU k prosazení jakéhokoli rozhodnutí potřebovat podporu minimálně 10 menších zemí. Nemluvě o tom, že střety o věcná témata prakticky nikdy nedělí EU na tábor „velkých“ a „malých“ zemí. A nemluvě o tom, že v EU je silná politická kultura založená na konsensu: silové hlasování, kdy těsná většina „převálcuje“ těsnou menšinu, se v EU zkrátka nepraktikuje.
Pokud jde o schopnost velkých zemí zablokovat nějaké rozhodnutí, de facto se nic nemění, naopak se to velkým zemím maličko komplikuje. Podle dnešního systému může cokoli zablokovat skupina zemí, které reprezentují dohromady přes 38% obyvatelstva EU. Lisabon tuto hranici sníižuje na 35%, ale zároveň klade podmínku, že ke státům, které dají dohromady 35% obyvatel EU, se musí připojit ještě aspoň jedna země. Konkrétně: dnes může cokoli zablokovat např. skupina Německo + Francie + Španělsko (38,45%) – po Lisabonu by tato skupina musela najít ještě alespoň jednoho spojence. Jinými slovy, dnes lze namodelovat situaci, kdy rozhodnutí zblokuje skupina 3 států, po Lisabonu neexistuje matematická možnost blokační koalice s méně než 4 členy.
Podpořte Lisabonskou